Záhady 21. kapitoly

3. velikonoční C

Sk 9, 1-6. (7-20)/ Ž 30/ Zj 5, 11-14/ J 21, 1-19

Vzkříšený Ježíš se potřetí zjevil učedníkům. Poprvé Marii Magdalské. Pak učedníkům v zamčené místnosti v Jeruzalémě. Jednou bez Tomáše a jednou i s Tomášem. Obojí se počítá za jedno. A do třetice za úsvitu u Tiberiadského moře. Jak jsme slyšeli dnes. Sv. Jan prý nazývá Genezaretské jezero zásadně nazývá Tiberiadským mořem.

Třikrát to stačí. Dva – tři svědkové stačí. Tím je věrohodně doložena fakticita události. Pán skutečně vstal z mrtvých. Tečka. Je to dostatečně dosvědčeno.

Tento příběh je bohatý. Obsahuje spoustu indicií, odkazů, znamení. Můžeme pronikat do detailů. Ale zároveň i bez dostatečně promlouvá. Širší souvislosti neznáme. Např. proč jsou najednou Petr a Jan a další učedníci, ale ne všech Dvanáct, v Galileji, poblíž jezera? Stalo se něco? Kdo ví? Co znamená, že Šimon Petr jde rybařit. Vrátil se do "starých kolejí"? K životu před tím, než poznal Ježíše? Není ten rybolov misie? Tady je jich jen sedm. Kde jsou ostatní učedníci?

Rybolov se nedaří. Ryby neberou. Tu se na břehu objeví Neznámý. Je to nějaký vandrák? Má hlad? Poradí jim a najednou ryby zaberou. Hodně ryb. Možná víc než je potřeba. Počkat! To už tady minimálně jednou bylo! To je Pán.

Petr reaguje tak, že se obleče a skočí do vody. Nepřijde vám to divné? Většinou se to vykládá, jako že spěchá za Ježíšem. Ale nic tím stejně neurychlil. Jak to? Co se v tu chvíli stalo? Dává vám to smysl?

Překvapilo mne (nejprve, potom už tolik ne), když jsem v Komentáři Jana Roskovce četl, že to možná bylo jinak. Že Petr nespěchá rychle za Ježíšem, ale možná od Ježíše. Tak nějak jako Adam před Hospodinem v ráji. Asi ho trápí jeho zapření. Uvědomuje si svou vinu? Když vzpomene, jak tento příběh pokračuje, dává to smysl. Co myslíte?

Proč bylo ryb sto padesát tři? Existují vysvětlení, že bylo tehdy známo 153 druhů ryb vůbec anebo 153 národů. Ale prý je to zajímavá matematika. Když sečteš 1+2+3+4+5….+17, dostaneš právě 153. Říká se tomu triangulární číslo [Tn = n.(n+1)/2)]. Můžeš to i namalovat. Na první řádek 1 puntík, na druhý 2 a tak dále a tak dále až do sedmnáctého řádku, máš 153 puntíků a hlavně dostaneš krásný trojúhelník. Ucelený obrazec. Krásný kompletní trojúhelník má odkazovat na to, že evangelium a Kristus je tu pro celý svět, pro celé lidstvo.

Vzkříšený ukazuje, jak je Bůh vůči svému stvoření nadmíru štědrý. Dává mnohem víc než je potřeba. Nejen že může, ale hlavně že chce. A to všechno pro to, aby ukázal, jak nás nadmíru miluje.

Nakonec nakrmil Ježíš učedníky a nikoli obráceně. Nakonec nemuseli sníst žádnou z těch 153 ryb. Stačilo to, co měl Vzkříšený už před tím na ohništi. Chleba a ryby to už tu taky bylo. Něco nám to má připomínat.

Ráno za úsvitu připomíná denní dobu, kdy ty tři ženy přišly ke hrobu a našly kámen odvalený. Možná totéž i zde. Ranní jídlo od Vzkříšeného může mít spojitost se shromažďováním prvních křesťanů. Buďto bylo v sobotu večer anebo v neděli brzo ráno před východem slunce. (Dopis Plinia mladšího císaři Trajánovi z počátku 2. století post).

Kontakt se Vzkříšeným pokračuje. Z jeho iniciativy. On přichází jako Cizinec, jako někdo Neznámý. On volá ze břehu. Pomáhá. Sytí. Osvěžuje. Vyhledává člověka – obzvlášť toho, kdo selhal. Třeba jako Šimon Petr. A vyvádí ho z bludiště viny. A dokonce mu svěřuje důležitý úkol. V církvi je místo pro ty, kdo selhali a trápí se vinou. To je ta dobrá zpráva. Vzkříšený dává nový život, novou dynamiku.