Světlo všech lidí

06.01.2021

Zjevení Páně

Iz 60, 1-6/ Ef 3, 1-12/ Mt 2, 1-12


Slavíme, jak už jsem říkal v úvodu, "Zjevení Páně". Řecky a latinsky se tomu říká "Epifania". Historie tohoto svátku souvisí s dějinami církve, soužitím a vzájemným ovlivňováním její latinské a řecké části, a také s dějinami vánočních svátků samotných. Je to docela zamotané        a zajímavé. Ale o tom se nechystám mluvit. Víc najdete v jakémkoli pojednání o dějinách liturgie a liturgického roku.

Hlavním poselství: Boží spása - celé to směřování a vyvrcholení v Ježíši z Nazareta - je určena všem. Nikdo není diskvalifikován. A tato Boží spása vstoupila do našeho světa a prozařuje do něj od samého počátku.

Spása přichází přes lid Izrael, potomstvo Abrahama - Izáka - Jákoba, a míří ke všem.

Vyvolení v Bibli znamená vždy především něco pro ty druhé... V Abrahamovu potomstvu budou požehnány všechny čeledi země.

V prvním čtení z Izajáše slyšíme slovo Jeruzalému. On je takovým ztělesněním - symbolem celého vyvoleného národa a dění spásy. (V hebrejštině vždycinky femininum jako každé město; tedy: "ta Jeruzalém"). Bůh mluví k Jeruzalému zpustošenému, pobořenému, v nepořádku, ale hlavně k Jeruzalému, který ztratil své postavení a svůj význam. Už to není centrum království, ale celkem malé a bezvýznamné město v obrovské říši. Možná nám to něco - někoho připomíná. Možná...

Tak právě tomuto Jeruzalému je ohlášeno, že se k něm pohrnou všechny národy se svými králi   a ponesou dary a své poklady... Zlato, kadidlo a myrrhu. Ale to hlavní: budou hledat Boha Izraele - Boha Abrahamova, Izákova a Jákobova, aby ho uctívali.

Protože se nad Jeruzalémem ukáže světlo. Přítomnost a Moc Boží. Lidé poznají: "Tady je Bůh. A je tu i pro nás."

Toto se, jak vyznáváme, naplnilo v Ježíši z Nazareta. Tady - v něm je Bůh. Pro všechny. Pro všechny národy a všechny lidi. Tady - v něm svítí vnitřní světlo Boží přítomnosti.

Bůh je přítomný nečekaně, nenápadně, paradoxně (takový už je prostě on) - v tom nejlidštějším člověku. To je obrovská výzva víře. Pořád na to budeme "narážet", protože se to tak odlišuje od našich představ, myšlenek a očekávání. Jak je Bůh jiný! Ale zároveň budeme cítit, že "přesně to je ono". Tady - v Ježíšovi - je Bůh. Tady u něho je pramen svobody. Tady - v něm - ožíváme. Tady - v něm se stáváme tím, kým opravdu jsme a máme být.

Proč věříme v Ježíše? Protože se nám dal poznat. Protože jsme v něm - v jeho evangeliu - našli něco, co nám dává naději a smysl... co nám dává spatřit skutečnost, jak je, a při tom neztrácet naději. To nás přitahuje blíž a zároveň nás to drží, abychom vytrvali. Je mnoho způsobů, jak       o tom mluvit. Věřím, že nevyčerpatelně. Protože to je zjevení Boha. V nejlidštějším                      a nejsvobodnějším člověku. V našem nejpravějším bytí. Je to nevyčerpatelné tajemství. Světlo, které svítí opravdu každému člověku.

Věřím, že to je to, o čem mluvil Izajáš.

Vytvořte si webové stránky zdarma!