Skrytá návnada...

5. po Zjevení A

Iz 58, 1-9a/ Ž 112/ 1 K 2, 1-9/ Mt 5, 13-20

Ježíš pokračuje ve vyučování na hoře.

Jste sůl země a světlo světa. Jste pro svět důležití. Ale jen když budete tím, kým jste. Jako učedníci nebeského království. Pozor, abyste se nestali světlem pod nádobou, anebo solí bez chuti.

Nepomine ani čárečka ze Starého zákona. Pořád je to Boží slovo. Pořád platí. Žádný příběh, nic z toho nebude vynecháno. Můžete v něm číst o Božím vysvobození, o vyjití a smlouvě. A čerpat z toho užitek a smysl.

Spravedlnost hojnější než mají farizeové a zákoníci. "Vzít to s tou spravedlností za jiný konec" než farizeové. Být milosrdnější (J. Mrázek Komentář k Matoušovu evangeliu). Závěr doby po Zjevení akcentuje právě milosrdenství Kristovo a Boží. V Ježíšově kázání a konání se zjevuje síla Božího slitování. Být milosrdnější. Tak trochu jako Bůh. Co to pro nás znamená být milosrdnější?

Maličko o tom bylo v dnešním čtení z proroka. Rozbít okovy svévole, rozvázat jha, dát ujařmeným volnost, lámat svůj chléb hladovému, oblékat nahé, nebýt netečný k vlastní krvi.

Pak zjistíš, jak je ti Bůh blízko.

Sv. Pavel se rozhodl znát při kázání v Korintě jedině kříž. Tím myslí nejen o kříži mluvit, ale také způsob, jakým mluvit. Nechce je zaujmout sám sebou, chce je zaujmout ukřižovaným Pánem. Proto se nestydí za svou slabost, bázeň a chvění. Ale ani to nehraje. Je autentický. Důvěřuje Bohu, který ve slabosti lidské dá poznat svou sílu.

Jak asi vypadá slabé kázání? Je rozdíl mezi slabým a nedbalým, neřku-li "odflinknutým". Slabé kázání znamená dát to nejlepší, co nejlépe se připravit, a pak mluvit s vědomím, že naše slova jsou i tak slabá a nedostatečná k vyjádření obrovského mystéria Kristova.

V Kristu jde o moudrost, ale ta se tak odlišuje od rozšířených představ. Je to moudrost paradoxní. Skrytá v tajemství. V ní je láska silnější než zlo. A to (= zlo) poráží (= láska) tím, že se jím nechá přemoci. To je moudrost kříže. Někteří dávní církevní otcové o tom mluví provokativním ale výstižným obrazem. Křížem Bůh přelstil ďábla. Připravil jej (= kříž) jako návnadu. A povedlo se. Než ďábel prohlédl Boží lest, ocitnul se v pasti, ze které není úniku.

A to je naše věčná spása.