... příliš nová a příliš silná…

04.06.2023

Nejsvětější Trojice A

Gn 1, 1-4/ Ž 8/ 2 K 13, 11-13/ Mt 28, 16-20


Před týdnem jsme slavili Letnice. Znovu jsme si připomenuli celou velikonoční zkušenost. V ní se nám Bůh představil jako nikdy předtím. (A věříme, že na tomto světě, nebude toto zjevení překonáno.) Teologie na tomto základě postupně formulovala trojiční nauku. Tato nauka Boha "nevysvětluje". To nejde. Tato nauka nám právě ukazuje, že Bůh představuje nevyčerpatelné tajemství. Dobré, pravdivé, krásné, přátelské tajemství. To dnes výslovně slavíme.

Dnešním čtením z knihy Genesis začíná celé Bible. Tato slova nás přivádějí k ZAČÁTKU. Tomu nejúplnějšímu začátku vůbec… Bůh, jen on, zná toto tajemství. Nebylo nic. Jen beztvaré prázdno, tma. Hluboká propastná tůň. To je děsivé tajemství prázdnoty… Do ní promluvil Bůh. Ale čtení          z Bible nás zastavuje ještě, než se tak stane. Je to chvíle ticha. Víme, že existují různá ticha. Toto je naplněné očekáváním. Bůh se nadechuje, aby řekl Slovo. Beztvaré prázdno a temnota se tak stanou kosmem – světem. Řecké slovo "kosmos" znamená něco jako "ozdobený" nebo "okrášlený". [např. dle Slovníku novozákonní řečtiny Ladislava Tichého prvotní význam slova κοσμος je 1) šperk, ozdoba a pak 2) svět...]

Bůh chce, aby byl svět, aby byla... voda, mraky, pevnina, stromy, keře, ryby, ptáci, suchozemská zvířata… abychom byli my. A taky to udělá. To je "ta Trojice".

Z 2. Listu do Korinta při této příležitosti zaznělo slovo velmi praktické. Něco jako: "Držte při sobě. Pomáhejte si navzájem. Mějte se rádi. A Bůh pokoje bude s vámi." "Mějte se rádi!" To je celé. Připomenu jen, že to neznamená: "Mějte vůči sobě pozitivní pocity. Ale stůjte při sobě. Snažte se chápat druhé, i když s nimi nemůžete souhlasit, i když vám jsou nesympatičtí. Přijímejte se navzájem. Snažte se." Víme, že bez pomoci Ducha toho nejsme schopni, ale na druhou stranu Duch čeká na nás. Bez nás on to neudělá. On odpoví na naše jednání. On pomáhá těm, kdo milují Boha.

Znalost nebeských tajemství bez lásky k ničemu není. Velké výkony a výsledky ani ve službě Bohu bez lásky k ničemu nejsou. To dobře víme.

Ve východní liturgii se před vyznáním víry říká nebo zpívá: "Milujme druh druha, abychom jednomyslně vyznávali: Otce i Syna i svatého Ducha, Trojici jednobytnou a nerozdílnou," (viz Sborník modliteb a zpěvu pravoslavné církve Praha 1950 s. 166). Chceme-li autenticky vyznávat Trojici, musíme "mít lásku".

Druhé čtení končí pozdravem, kterým my začínáme liturgii. Je to takové přání nebo modlitba. "Ať se pro Ježíše líbíte Bohu, ať je ve vás Boží láska a ať jste navzájem propojeni s Duchem svatým." To je "ta Trojice".

V evangeliu Ježíš posílá učedníky, aby získávali další učedníky pro Ježíše. To je společný úkol nás všech. Aby lidé poznali Ježíše tak, že se k němu přimknou. Naši předkové to nějak pochopili                a vznikla z toho, jakási tradovaná církevní ideologie. V ní přimknout se ke Kristu znamená: stát se členem církve, přijmout církevní nauku a tradovaný styl života. Ale nemůže to být taky jinak? Žijeme v době velkých a rychlých změn. Naše argumenty a metody dávno ztratily na síle. Lidé jsou jiní. I my v církvi s nimi. Máme tendenci vykládat si to jako úpadek světa a lidí. Ale možná je to výzva, abychom se znovu zamysleli nad tím, co tvoří základ evangelia, co to znamená přimknout se ke Kristu. Co je opravdu důležité a co pomáhá následování. Jaký je Bůh? Pořád musím myslet na tu netypickou vánoční píseň, kterou tady při koncertu v květnu zpíval Slávek Klecandr. Byla o muslimském chlapci Alím, o neštěstí, které postihlo Sýrii a Turecko. Poselstvím té písně je: Ježíšovi je podaná ruka Boží. Pro všechny. Boží láska je pořád větší… Až se toho lekáme. I naše křesťanské myšlení se toho leká. Abychom to s tou láskou a slitovností nepřehnali…, že? Víra v trojjediného Boha nám otvírá poznání, že Boží láska je nekonečná, tajemná, silná, silnější než všechny živly… než cokoli v tvorstvu. Je potřeba, abychom se jí odevzdali. A přestali se jí bát… Přestože je to to nejkrásnější, bojíme se toho. Pořád je totiž také na nás příliš nová a příliš silná. To je "ta Trojice". :-)

Vytvořte si webové stránky zdarma!