Pravdivé světlo...

4. postní A

1 S 16, 1b. 6-7. 10-13/ Ž 23/ Ef 5, 8-14/ J 9, 1-41

Dnes máme 4. neděli postní. Evangelní čtení 3., 4. a 5. postní neděle je součástí tradiční přípravy na křest. Tzv. scrutinia před křtem. Ježíš dává vodu živou (minulá neděle). Ježíš osvěcuje a otvírá slepé oči (dnes). A 3. scrutinium si necháme na příště.

Ježíš osvěcuje tmu a otvírá slepé oči. Co je to "vidět"? Jaké máme oči? Vidět v evangelním smyslu slova znamená taky správně interpretovat to, co vidí fyzické oči. Evangelium se dotýká zvláštního paradoxu. Můžeš vidět (fyzicky), a ve skutečnosti být slepý. Můžeš vidět, a nepoznávat. Třeba nepoznat Bohem vyvoleného krále jako Samuel. Můžeš vidět (fyzicky) Syna Božího, a nepoznávat, že to je Syn. To jsou farizeové v tomto příběhu. Vidí, a přece jsou slepí. (Kdyby připustili, že jsou slepí, byli by na tom lépe.) Ale taky můžeš fyzicky nevidět, a přece poznat. To je v našem příběhu ten slepý.

Existují oči srdce – vnitřní zrak (tak ČEP). Ježíš otvírá oči. Obojí. Umožňuje vidět. Tím, že se dotýká očí fyzických i vnitřních, překonává slepotu.

Ježíš je světlo světa. Bez světla nevidíš. Ježíš svou přítomností nasvěcuje náš svět tak, že můžeme vidět. Ani zde nejde jen o fyzikální světlo, ale taky o světlo vnitřní.

Jsme-li s Kristem a v Kristu, jsme ve světle. O tom píše apoštol v Listu Efezským. Kdo je v Kristu, patří světlu. To znamená jednat v souladu se světlem. Konat dobro, a ne zlo. Kdo je ve světle, nepotřebuje se skrývat ve tmě. Ti, co se před světlem schovávají, mají zřejmě co skrývat.

Apoštol tu naráží na zvěsti o nemravnostech na nějakých pochybných večírcích, ale taky o tajných zasvěcovacích obřadech (mystériích). Zasvěcení se konala ve skrytosti, někdy ve tmě, a účastníci nesměli mluvit o tom, co při zasvěcování viděli. Nemuseli při tom jít o nějaké nemravnosti. Ale kdo ví?!

Oddělte se od všeho, co souvisí se tmou, požaduje apoštol po křesťanech. Patříte-li Kristu, neschovávejte se tmě. Tedy ve smyslu eticko – duchovním.

Někomu se ve tmě, či v šeru lépe modlí. Někdo dneska odchází na několik dní do tmy, aby očistil své srdce a dal do pořádku svůj vystresovaný život. Říká se tomu terapie tmou. Ale to je něco jiného.

Neschovávejte se ve tmě duchovní a etické. A to je pochopitelně taky výzva pro nás a naše postní zpytování.

Pak tam v tom čtení z Listu Efezským byla ta zvláštní věta. Asi citát nějaké křestní písně: "Probuď se, kdo spíš, vstaň z mrtvých a zazáří ti Kristus." Jak bychom mohli na příkaz někoho z lidí vstát z mrtvých? "Spát" a "probudit se", "být mrtvý" a "vstát z mrtvých" tu má asi etický a duchovní smysl. Není to doslovné. "Probudit se", "vstát z mrtvých" znamená přijmout radikální proměnu života. Podobně jako "narodit se znovu". Když se obrátíš, uvidíš Krista a jeho světlo. Obrať se a bude ti svítit sám Kristus.

Kriste, světlo všech srdcí,

otvíráš naše oči

a dáváš nám vidět Boží spásu.

Znovu a znovu

a my tak můžeme vidět světlo.

Amen.