Oslovení, které všechno mění...
3. během roku B
Jon 3, 1-5. 10/ 1 K 7, 29-31/ Mk 1, 14-20
Nejprve Něco málo k epištole :-): "Lhůta je krátká. I když něco máte, žijte, jako byste to neměli." Kontext tvoří otázka, zda vstoupit do manželství nebo zůstat sám. To je důležité. Zvláště pro mladého člověka.
Mám si hledat životního partnera?
Máme se vzít?
Mám se zařídit na život "single"?
Na jakých hodnotách postavím svůj život?
Apoštol vlastně říká: Je to dobré. Užívejte dobrodiní tohoto světa a života, ale snažte se k nim nepřilnout. Pamatujte, že nic tu není napořád. A taky na to dobré, co přichází od Boha. To vás přivede k životní moudrosti. Pamatujte na Boha a učte se na něho spoléhat.
Nyní k prvnímu čtení a k evangeliu: Bůh nás volá k obrácení. Co to znamená? Víme to a současně to potřebujeme pořád poznávat. Znovu a víc do hloubky. I když jsme se na tuto cestu vydali před léty. Pořád jsme asi někde na začátku.
Pohybujeme se V ZAJETÝCH KOLEJÍCH SVÝCH ZVYKŮ A NÁVYKŮ. Ty koleje nám pomáhají. Na druhou stranu nás však svazují. Příliš omezují naše jednání i vnímaní. Je pro nás těžké z nich vyjít ven a podívat se na všechno z nové perspektivy. Je to těžké. Nikoli však nemožné.
"Změna je možná." - "Může to být i jinak." - Lépe :-) U každého. Stále a vždycky. "Změna je možná," tak by se dalo také shrnout poselství dnešních čtení. Změna je možná. Bůh sám ji vytváří a zve nás k tomu. "Vyjděte ze svých kolejí a stereotypů. Poznáte něco nového, novou svobodu..., nové možnosti..., nové perspektivy. Poznáte Boha a jeho vládu. I tam, kde se to zdá nemožné..."
Bůh nechce, abychom se s ním minuli ve svých zlozvycích, sobectví, závislostech, straších, obranných mechanismech a jak všelijak se to jmenuje. Bůh nám chce dát život. Skutečný život, který nás naplní. Jeho láska k nám je překvapivě velká. Představte si: Slitoval se i nad městem Ninive! Pro tehdejší národy (nejen pro Izrael) představuje Ninive ztělesnění té nejhorší zpupnosti, arogance, krutosti a násilí, prostě všeho myslitelného zla. - Bůh Ninivany přesto oslovil. Vyhlásil nad nimi soud. A oni se změnili. Zareagovali. Ninivané! Kdo by si to pomyslel!? Boží oslovení má překvapivou sílu. Člověk se těžko a nerad mění. "Zuby nehty" se tomu brání. Ale když ho osloví bůh...? Jako ty ninivské... To se pak dějí věcí! Nikdy nevíme, co Boží oslovení dokáže. Někdy hned, jindy po čase... My lidé jsme tvrdí, natvrdlí... vzdorujeme... A pak se něco stane... Nikdy to "něco" naštěstí nemůžeme vyloučit. Jako se to stalo i v Ninive, tak se to může stát kdekoli, kdykoli a komukoli... Bůh iniciuje změnu a obrat... A když člověk udělá první vstřícný krůček, Bůh odpoví... Bůh odpoví...
V evangeliu jsme slyšeli Ježíše ohlašovat Boží vládu. Je blízko. Tak blízko! Proto je taky čas na změnu. Právě teď. Ježíš je přítomen. A oslovuje nás. Tak vytváří situaci, kdy smíme vyjít ze svých stereotypů... A poznáme Boží vládu, skutečnou svobodu a pravý život. Jako Šimon Petr se svým bratrem Ondřejem. Jako Jakub se svým bratrem Janem... a spousta dalších. Ježíš nás oslovuje. A toto jeho oslovení má potenciál vytvořit v nás něco skutečně nového... Nenapadá mě pro to jiný výraz než "něco Božího". Smíme žít pod Boží vládou... Už teď...