Nejvýš milosrdný a věrný...

01.01.2021

Oktáv Narození Páně B (Nový rok Páně 2021)

Ex 34, 1-7/ Ř 1, 1-7/ L 2, 15-21


Než se budeme věnovat biblickým čtením, dovolte pár poznámek k dnešní slavnosti. Původně     s Novým rokem neměla nic společného. Dnes se prostě slaví tzv. Vánoční oktáv tj. osmý den po Narození Páně. Podle starobylého zvyku se u velkých svátků slaví osm svátečních dní. Zvláště ten první a osmý. V případě Vánoc tedy: Boží hod a pak dnes 1. ledna.

Ale pak je tu ještě jedna souvislost. Tentokrát s narozením. Osmý den po narození obřezávají židé novorozené chlapce. V evangeliu jsme slyšeli, jak i Ježíš byl osmého dne obřezán a dostal jméno: Jošua. Ve starých liturgických knihách se proto někdy dnešní slavnost nazývá Obřezání Páně. Protože při obřízkách dostávají chlapci oficiálně svá jména, nese dnešní slavnost taky název "Jména Ježíš".

Bylo to poněkud zamotané, ale hlavní linie byla - doufám - jasná. Dnes si tedy připomínáme, že byl Ježíš obřízkou začleněn do Abrahamovy smlouvy a dostal své jméno Jošua.

Jméno bývá v Bibli velmi důležité. Vyjadřuje něco z osobitosti svého nositele. Jméno Jošua v sobě zahrnuje tajemné jméno Boží, kterým se Bůh představil Mojžíšovi. Celý Ježíšův život je spojen    s oním tajemným JMÉNEM. V Janově evangeliu dokonce najdeme myšlenku - totiž, že Ježíš svým životem zjevil ono tajemné Boží Jméno.

Příběh o Mojžíšovi a hořícím keři zná asi dost lidí. Dnešní první čtení nám však nabídlo jiný příběh. Okolnosti jsou tentokrát tragičtější. Izrael krátce po vyvedení z Egypta uhnul ze správné cesty. Vybočil ze smlouvy s Bohem. Nevydrželi to s Bohem bez soch a obrazů a tak si podle vzoru ostatních národů vyrobili sošku zpřítomňující Boha, zlaté telátko. Nám to asi tak nepřijde, ale byl to obrovský průšvih. To je moc slabé slovo. Vše v troskách. Zkáza. Ale Mojžíš se přimlouval za nevěrný lid a Bůh ho vyslyšel. Nabízí novou šanci. Mojžíš má znovu vystoupat na Boží horu   a setkat se tam znovu s Bohem. O tom bylo naše první čtení. A tam znovu zazní tajemné JMÉNO: "Hospodin, Hospodin! Bůh plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný a věrný..." Dovolte takovou maličkost. Není jasné, kdo na té hoře volal tajemné JMÉNO. Mojžíš? Nebo Bůh sám? Gramaticky je oboje možné. Ať tak či onak ve chvíli nové šance znovu zazní JMÉNO.

U hořícího keře ujišťovalo o stálé přítomnosti. Nyní po tragickém selhání zazní v souvislosti        s milosrdenstvím, láskou, odpuštěním a věrností... Tuto větu s malými obměnami najdete na různých místech Bible. Teologové se domnívají, že ona patří k duchovní a liturgické tradici sz lidu. Takto vzývá Izrael svého Boha: Bůh plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný          a věrný..." Jméno Ježíš je s ním propojeno a ještě umocňuje jeho poselství. Celý Ježíšův život to ukazuje. Kam až toto milosrdenství dokáže jít, uvidíme na kříži. Náš svět i náš osobní život je plný nejistot a nebezpečí. Jméno Ježíš - Jošua spjaté s tajemným Jménem nás ujišťuje o něčem jiném: o milosrdenství, slitování a věrnosti. Můžeme leccos zpackat a všelijak zabloudit, Bohu na nás přece záleží. On nás bude hledat... a udělá všechno proto, aby nás přivedl zpátky k sobě. To je dobré a nadějné slovo. No, přece: "Hospodin, Hospodin! Bůh plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný a věrný..."

Zkusme si tuto větu zapamatovat. Zkusme s ní prožít celý rok. Každý den. Pomůže nám to vštípit si do srdce hlavní poselství celé Bible.

Z druhého čtení, což byl úvodní pozdrav dopisu sv. Pavla církvi v Římě, bych upozornil jen na toto: "aby ke cti jeho jména (=Ježíšova) uposlechly a uvěřily všecky národy..." Jak uctít jméno Ježíšovo (i Boží)? Jednoduše. Poslechnout a uvěřit. Vzít vážně jeho poselství... Nesme ho               v srdcích, myšlenkách, slovech i činech... a tak ho vnášejme do toho, co se v nás a kolem nás děje... do onoho nejistého a smutného světa, aby byl aspoň o trochu méně smutný...:-)