Marta nebo Marie…?

16. Během roku C

Gn 18, 1-10a/ Ž 15/ Ko 1, 15-28/ L 10, 38-42

Abraham se Sárou mají návštěvu. Zvláštní.

Nějaká Marta s Maruškou mají taky návštěvu. Stejně zvláštní.

Proto asi jsou ta čtení vybrána k sobě. Co mají společného? Podíváme se na to.

V Orientě platilo a pořád platí takové to "Host do domu, Bůh do domu." Hosta musíš uctít, jak se sluší a patří. To znamená nabídnout víc jídla než se sní. To už je takový rituál. Host musí říct dost, aby nepukl.

Abraham nechá napéct chlebových placek z pořádného množství mouky. Tři míry se vejdou do nádoby o obsahu 36 litrů. A toho másla a mléka. A chudák dobytče! To bylo u Abrahama.

Co servírovala Marta, nevíme. Můžeme si představovat.

Jako host přišel sám Bůh. K Abrahamovi a Sáře přišel jako tři pocestní. Bylo strašné horko. Abraham sedí ve stínu. Nic jiného se nedá dělat. Možná si zdříml. A tu je vidí? Není to přelud? Tři. Proč nestačil jeden? Kdo ví? Možná, že je lepší nechodit sám a že určitou výpověď mají potvrdit dva nejlépe tři svědci? Možná? Ale možná taky ne? Může to souviset s Trojicí? Možná? Ale možná taky ne? Byli andělé nebo lidé? Andělé v lidské podobě? Možná? Ale možná taky ne? Bůh k nám může přijít různým způsobem. Hlavně asi vždycky jako někdo potřebný.

Abraham hned pozná, kdo to je. Jeho jednání nemá žádný jiný úmysl, než se ujmout pocestných za horkého poledne a pohostit je. Hovoří s nimi tu jako se třemi, tu jako s jedním. A oni mluví tu jako jeden, jeden za tři anebo jeden za sebe. Český překlad tu zvláštní nejistotu hebrejského originálu poněkud uhlazuje.

Proč přišel Bůh? Aby konečně po nějakých dvaceti letech ohlásil toho potomka. Už to není takové to neurčité: Budeš mít potomka a já mu dám tuto zemi. Je to dosti konkrétní. Za devět měsíc +/- tě zase navštívím a Sára bude chovat miminko. Oba se tomu zasmáli. A podle toho se hošíček bude jmenovat Jicchaq. To znamená: Usmívá se (tak nějak laškovně) rozuměj: Bůh sám. To dítě bude znamenat milost.

K Martě a Marii přichází Bůh v Ježíšovi z Nazareta, tom tesařovi, co začal po Janově křtu ohlašovat Království Boží. Přichází se svým doprovodem. Host do domu…

Od paní domu se očekávalo, že hosty pohostí. Vypadá to, že Ježíš to neočekával. Když jsou dvě, podělí se o to. A nejspíš budou mít i pomocnice. Ale druhá paní domu nějak zapomněla na svou úlohu. Radši poslouchala, co to ten Ježíš říká. Prekérní situace!

Kdo je v právu? Marie nebo Marta? Copak v tom tu Martu nechá? Je to velmi delikátní situace. Kdo je v právu? V jistém smyslu obě. Ale takhle ta otázka nestojí.

Malá odbočka: Při setkání s Ježíšem mnohé naše otázky ztrácejí smysl. Mnohé se vyjevuje nezvykle nově. Protože Evangelium otvírá novou situaci.

Není to návštěva, kdy se mluví o takových těch obvyklých věcech. Člověk tam můžeš zaslechnout nejen zajímavosti, ale něco důležitého pro sebe. Maria to poznala. Zanedbala sice své obvyklé povinnosti, ale význam této chvíle vyhmátla dobře…
Kéž bychom to taky dokázali! Dobře vyhmátnout tu chvíli… a to Slovo…