Hledač ztracených

31. během roku C

Iz 1, 10-18/ Ž 32, 1-7/ 2 Te 1, 1-4. 11-12/ L 19, 1-10

Minule jsme měli farizea a celníka při modlitbě. Bůh dal přednost modlitbě celníka před tou farizeovou.

Dnes pokračujeme celníkem. Tentokrát má jméno. Je to nějaký Zacheus (hebr. Zakkaj) z Jericha.

Co o něm ještě víme? Byl veliký boháč. Ale fakt veliký! To muselo něco být. Byl malého vzrůstu. A chtěl poznat Ježíše. Zatím o něm jen slyšel. Chce si o něm sám udělat názor. Možná víc nečekal. Kdo ví?

Můžeme se na tomto Zacheovu příběhu něco naučit také my? Hloupá otázka, že? Co na ni odpovědět?

Celý Ježíšův život včetně jeho smrti a vzkříšení mluví o tom, jak Bůh hledá člověka. Nás. Naše bližní. Naše současníky. Ty, co Boha hledají, ale dokonce ty, co ho ani nehledají. Strašně moc nás hledá. Strašně moc o člověka stojí. Je to jen čistě jeho iniciativa. Hledá člověka nikoli, aby odsuzoval, trestal, ale aby zachraňoval a dával život. Takový on už je. Tento jeho zájem není nic podružného, přidaného, odpovídá tomu, jaký Bůh je. To je prostě on. Nekonečná hlubina lásky a přijetí. (Až se toho lekáme a připadá nám to nepatřičné. Někdo řekne: "Nevýchovné.")

Co udělá? Prostě přijde k Zacheovi domů. Pozve se sám. Chce být s ním. Chce, abychom všichni byli s ním. Když jsme s ním, věci jsou jasnější. Rodí se dobré nápady. Třeba podělit se s druhými. Udělat vstřícné kroky. Napravit křivdy. Odškodnit oběti našich křivd. Prostě odvážit se změny. Když jsme s ním, cítíme, že to je skutečně možné. Když jsme s ním, všechno se mění. U každého to bude mít trochu jinou podobu. Ale každý by to mohl poznat. Boží upřímný zájem dává naději. To musíme zažít.

V prvním čtení jsme měli něco podobného. Prorok Izajáš přináší tvrdá slova tehdejšímu Jeruzalému. "Sodomští náčelníci, lide gomorský." Uctíváte mne, ale váš kult je neúčinný. Přinášíte oběti, ale nic to s vámi nedělá. Víte, co tomu chybí? "Pojďme to spolu probrat." Pusťte mě k sobě. Nedržte si mě "dál od těla". Důvěřujte mi.

Budete žasnout, co to s vámi udělá. Nevypratelná špína zmizí a i ten největší špindíra bude čisťounký a voňavý jako lilium. Poznáte, jak je Bůh všemohoucí. (= V čem tato všemohoucnost spočívá.) A hlavně že i vy se můžete změnit. Protože pro Boha přece není nic nemožné.

I na sebe smíme vztáhnout Ježíšovo: "Zachee, rychle slez ze stromu dolů, protože já potřebuji dnešní večer strávit s tebou."

Každý jsme Zacheus. Přijmete tohoto hosta?" Přijmeme? Kéž by!